Na sledování se dobře zásobte. Zapomeňte však na popcorn, ten je příliš tichý, mnohem účinnější jsou chipsy v co nejšustivějším obalu. Každý jeden plátek zvlášť rozkousněte s pusou otevřenou dokořán a občas si srkněte třeba coly.
Vždy přicházejte k již sledovanému filmu a to alespoň s desetiminutovým zpožděním, abyste oběť mohli častovat otázkami
typu "kdo to jen ten chlápek?", "a ona je jako jeho manželka?".
Afektovaně se smějte v okamžicích, kdy se to od vás neočekává.
Zásadní dějové zvraty komentujte slovy "to mi bylo hned jasné" a pokud náhodou znáte pointu, neopomeňte ji spoludivákovi hned zkraje vyzradit.
Rozhodně si nevypínejte mobilní telefon, který, pokud vám běhemprojekce zazvoní, zvedněte a hovor klidně (a hlasitě) vyřiďte. V případě pouštění filmu na DVD lze takto dosáhnout i dočasného zastavení.
V nejvypjatějších momentech filmu své oběti nenápadně poklepejte na rameno, případně si hlasitě říhněte či se jinak zvukově projevte.
Když se budete hodně nudit, zdřímněte si nebo se začněte věnovat jiné, s filmem zcela nesouvisející, aktivitě.
V kině si vždy kupujte lístek co možná nejvíc doprostřed řady, abyste při opakovaném odbíhání na toaletu vyrušili co největší počet "zažraných" diváků.
Úmyslně si ke zhlédnutí vybírejte takové filmy, které nejste kompetentní objektivně hodnotit či vůbec pochopit.
Nikdy nečekejte až doběhnou závěrečné titulky.
Po skončení promítání film okomentujte slovy typu "to byla ale kravina" a případnou ozvu diváka s jiným názorem využijte k vášnivé polemice.
Pokud vám po aplikování všech výše uvedených doporučení nebyla do tváře mrštěna plechovka koly či nějaký jiný těžký předmět s ostrými hranami, bude vaše oběť buďto divákem mimořádně klidným a tolerantním, nebo sice naoko klidným, v duchu však plánujícím krutou pomstu. Probudíte-li se jednou s dřevěným kůlem v srdci, budete vědět proč.